pátek 14. června 2019

Random Life Update

Je čtvrtek, jedna hodina odpoledne a já mám v troubě sušenky, uklizený dům, prádlo v sušičce a klid v duši.
Nechápu odkud tahle smířlivá nálada přišla, ale po několika měsících, kdy jsem se necítila sama sebou, hroutila jsem se z každý prkotiny, analyzovala každou setinu mýho života, se konečně cítím úplně bezdůvodně šťastná a vyrovnaná.

Nevyhrála jsem lotynku, nezamilovala se, nezhubla 10 kg ani přes noc nezískala půl milionu sledujících.
Začala jsem zase číst. Objevila jsem lásku k pečení a vaření zdravých dobrot, pomalu se vrátila ke cvičení, začala se naplno věnovat Après-chic, chodit mezi (ty správný)  lidi a starat se o sebe. 
Z mýho života zmizel ten největší vysavač energie, škola, a já se pomalu, ale jistě stávám znovu sama sebou.
Tou Val, kterou možná znáte z videí, podcastů nebo i článků - usměvavou, namotivovanou, plnou energie. Ale přesně takhle jsem se v podstatě od začátku roku necítila a thanks God for the social media, kde se dá všechno špatný krásně vyfiltrovat a sdílet jen to dobrý, protože ten uzlíček neštěstí, kterým jsem byla, byste vidět brečet ve vlozích určitě nechtěli. :D 

Ne nadarmo se ale říká, "it's the little things", když se bavíme o tom, co nás má dělat šťastnými. 
Po maturitě jsem se konečně začala věnovat věcem, co mě dělají mnou. A jsou to opravdu maličkosti, co mě donutili cítit se úplně jako někdo jiný.
Přestala jsem se soustředit na věci, co mě dělají nešťastnou a místo toho, upřela svojí pozornost na to jak je můžu změnit k lepšímu. 
V dnešním článku bych vám ráda dala takový menší life update o tom, co se u mě za těch několik týdnů odehrálo a proč tu dneska sedím, v domě provoněném skořicí, a usmívám se od ucha k uchu.


Prakticky hned den na to, co jsem se odstěhovala z Rakouska jsem se vydala do Prahy na prohlídku bytu. No, úplně to nedopadlo. :D 
Pán, co nemovitost vlastnil, byl slušně řečeno, namistrovanej vůl, co si pořádně smlsnul na faktu, že jsem malá holka, který bude nájem platit tatínek a která sama vlastně ani neví, co se životem. 
Takže to neklaplo.
 Navíc, do Prahy se plánuju přestěhovat nejdřív koncem léta a pán hledal někoho, kdo se nastěhuje ihned.
I tak ale tahle výprava nebyla zbytečná. 
Aspoň jsem se viděla s Liou, která se mnou celou prohlídku absolvovala a díky bohu za ní, protože as I know me - nebýt jí, uteču hned jakmile by se na mě ten pán podíval.
Zašly jsme si na večeři, koupily flášu vína a prokecaly celý večer.



V podstatě hned pár dní na to, co jsem se z Prahy vrátila jsem odjela do Amsterdamu a hned po návratu odtud mě čekal Elite Bloggers team building. 


Upřímně, ten fakt, že můžu být součástí tohohle týmu mi pořád přijde naprosto neuvěřitelnej. Dva roky zpátky jsem o tom snila a bála jsem se tohle přání vůbec vyslovit nahlas, protože mi to  přišlo úplně nemožný. A teď se to vážně děje.
Na team building jsme odjely sem k nám na Šumavu. Upřímně jsem z toho měla nejdřív strašnej strach. V Elite jsem nováček, většinu lidí v týmu jsem osobně neznala a fakt, že jsem byla ze všech úplně nejmladší (mladší už je jenom Willi...), mi na sebevědomí taky moc nepřidal.
Holky jsou taky úplně dokonalý, že jo, takže jsem měla strach i z toho, abych si celej trip nezkazila tím, že se vedle nich budu cítit jako ošklivá brambora.

No ale opak byl pravdou a celej team building byl naprostá, ale naprostá pecka! Už od prvního dne jsme nezavřely pusu, mluvily jsme a mluvily, umíraly smíchy u tichý pošty a mě by fakt ani ve snu nenapadlo, že si budeme takhle moc rozumět.
Přestože to byl "blogerskej vejlet", mobil jsme do ruky braly jen málokdy, fotilo se jen aby se neřeklo a hlavně jsme všechny byly teď a tady.



Společnej brunch, kdy jsme dělaly míchaný vajíčka v hrnci a sharovaly jednu pánev mezi asi 15 lidma.


Po úternim, dlouhatánským společným brunchy jsme vyrazily na túru na Medvědí stezku. 
Původně to měla bý 15 kilometrová, ízy pízy túra. 
Nevzaly jsme si proto sebou nic speciálního - možná každý tak jednu sušenku nebo jablko, ale tím jsme končily.
Little did we know, že se z toho nakonec vyklube 25 kilometrovej boj o přežití, během kterýho jsme několikrát zabloudily lesem, promokly až na kost a nakonec byly rády, když jsme v 8 večer došly domu.






Hroznou radost jsem měla, když jsem se konečně mohla osobně seznámit s Luckou M., která je v realitě přesně tak úžasná (možná víc..) jako na instagramu a youtube, kde jí sleduju už pár let. 
Hrozně moc jsme si padly do noty, neplánovaně sladily bágly a už se nemůžu dočkat, až se zas uvidíme! 



Ze Statku u Medvěda v Nový Peci jsme se přemístily do Českýho Krumlova, nabaštily se v Kolektivu a holky jely domu.
Neuvěřitelně moc jsem si ty 3 dny ve společnosti Elite Bloggers týmu užila a fakt už se nemůžu dočkat dalších podobných akcí. <3



Několik dní jsem se pak tak nějak válela doma a nic moc nedělala. 
Díky bohu mi to ale moc dlouho nevydrželo a já si brzy sáhla do svědomí a rozhodla se konečně se sebou začít zase něco dělat. 
Upřímně, přes maturitu a vlastně i po ní jsem nějaký to kilíčko nabrala. 
Začalo to čokoládama na stres, pak čipsama z nudy, ciderama, protože je léto a nulovym pohybem, protože je moc horko...
Už začátkem května, když jsem se začala stydět nosit šortky, protože jsem věděla, že nejsem zrovna in my best shape, mi došlo, že je něco špatně a že takhle se cejtit nechci. 
Pořád jsem si ale hledala výmluvy jednoduše řečeno - byla jsem fakt líná začít na sobě zase makat a vymlouvat se a litovat je prostě lehčí. Je mi jedno, jestli mám 60 kg, 55 nebo 50, jestli má velikost 38 nebo 34, ale chci se ve svym těle cítit dobře.
 Nechci se stydět nosit určitý kousky oblečení, protože se v nich necítím komfortně. 
Nechci se cítit 24/7 unaveně, nafoukle, přejedeně. 
Nechci si face-tuneovat fotky na instagram, abych se nemusela stydět je přidat. 
To prostě ne.
Začala jsem proto znovu s e-bookem od Péti a tentokrát jsem fakt rozhodnutá, že ho docvičím. Jsem teprve u půlky druhého týdne, ale už cítím progress. Věřím, že i to má porádnej vliv na mojí spokojenost
Vím, že pro sebe něco dělám, pravidelně se hýbu a už se necpu vším na co přijdu.
O mojí  další "fitness cestě" vás ale ještě určitě budu informovat. :D 



Naše cyklostezka je teď moje druhý doma a neni den, kdy bych si tam nešla zaběhat, na kolo nebo se aspoň projít. 



Tyhlecty bombastický, zdravý sušenky podle Aktinu dělám tenhle týden už po druhý a jsou prostě úplně nejlepšíVláčný, mrkvový s rozinkama a slaďoučkou, proteinovou polevou.



Espresso tonic je další velkej #currentfave.




A asi největší food objev měsíce je za mě stopro salát hovězí tagliatou v Hospodě 99 v Českém Krumlově. Vážení, toho bych se fakt ujedla.


Jeden z těch super dní s Natálkou. <3 



Ve středu jsem vyrazila na oběd s Naty - prošly jsme se a udělaly nějaký fotky. 
Po hrozně dlouhý době jsem se zase cítila sama sebou a dobře ve svý kůži - oblíkla jsem si šaty, co mi sedí, namalovala se, udělala si vlasy a přijde mi strašně fascinující, co dokážou takovýhle povrchní věci se sebevědomím člověka. 

Outfit: Šaty - Pull and Bear ; Klobouk: Zara ; Boty - Zoot

Tak, tohle by bylo pro dnešní life update všechno.
Život je fajn.

S láskou, V.










Share:

3 komentáře

  1. Ahoj Val, moc ti závidím, že už máš všechno za sebou, můžeš vypnout, splácat mrkvový sušenky (tenhle recept od Aktinu jsem už také zkoušela a miluju ho!), jít si zaběhat, projít se, sáhnout po některé z knížek z tvého reading listu a být konečně v klidu. Mě ještě čeká pár týdnů ve škole, než skončí celý třeťák a pak hurá na měsíc na Maltu! Zatím toho učení ale moc neubývá, takže doháníme známky ze všech předmětů, projekty na sociologicko-vědní seminář a x dalších věcí, které mě vysávají stejně, jako tebe předtím maturita.
    Naštětstí jsem ten typ, co poctivě studuje, ale i ví, kdy má dost. Takže včera jsme se s přítelem šli projít, dneska plánujeme výlet na kole k jezerům a zmrzku v Poděbradech. <3
    Také mám občas období, kdy vypadnu ze všech mých rutin, začnu do sebe cpát sušenky, nehýbat se a sníst všechno, na co narazím. Cítím se pak mnohem hůř, nafouklá, přežraná a tlustá. Takže jsem moc ráda, že si to celý zase resetneme a bude všechno lepší.

    Váš týden s Elite Bloggers jsem sledovala na vašich instagramech a fakt moc vám záviděla, achjo. :D Lucka Min je super!

    Tereza's journal

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj ❤️
    Miluju ty tvoje články jen tak ze života a moc se mi líbí, že si konečně ty chvíle užíváš ❤️
    Měj se krásně užívej si sluníčko a budu se těšit na další tvůj článek nebo video ❤️❤️

    OdpovědětVymazat
  3. to jsou krasny fotky. Nemuzu se dockat az te konecne uvidim. <3

    OdpovědětVymazat

Blog Design Created by pipdig