úterý 19. března 2019

Happy 2nd birthday, Après-chic!

2 roky. 
24 měsíců.
730 dní. 
17 520 hodin.

Přesně tolik času uběhlo od toho dne, kdy jsem se rozhodla přestat vymlouvat, odkládat a začít si plnit sny. 
19. března 2017 jsem napsala první článek na blog Après-chic a little did I know, že se mi tím za ty dva roky obrátí život vzhůru nohama. Za ty dva roky se pro mě změnil celej Vesmír a já si dneska už nedokážu představit, jakej by byl můj život, kdybych to tehdy zabalila a místo tlačítka "publikovat" zmáčka křížek v levym horním rohu, zaklapla notebook a dál se utápěla v přesvědčení, že na to, abych blogovala prostě nejsem dost dobrá. 

Dost hezká, dost bohatá, dost talentovaná, můj život není dost zajímavej...myslím si, že podobný myšlenky provázely všechny z nás, kteří někdy začínali
Ne jenom s blogem, ale vlastně úplně s čímkoliv. Cítíte se nejistě, protože vlastně vůbec nevíte do čeho jdete. 
Máte strach, co na to řeknou ostatní. 
A nebudu pro ně divná? Nebudou se mi smát? Co když to nevyjde?


Tyhle pocity jsou naprosto normální a já se v nich utápěla několik let. A přestože vystoupit z tý naší komfortní zóny nevědění a "co kdyby" je velice, ale velice nekomfortní - není to ale zdaleka tak nepříjemný, jako žít život bez vášně.
 Bez toho, aniž byste se každý ráno budili natěšení na to, na čem budete ten den zase pracovat.
Život bez těch motýlků v břiše, který se vám tam ale nerojí kvůli někomu jinýmu - ale jen a jen díky vám a díky vašemu odhodlání překonat svůj strach a jít si za tím, co vás táhne, baví a naplňuje.
Zkrátka za tím co "sets your soul on fire". 



Je jeden citát, kterej jsem si v těch nejtěžších chvílích mých prvních měsíců blogování dokola připomínala. 
S každým dalším článkem bez jakéhokoliv úspěchu, s každým dalším postem na instagramu, při kterém mi moje ego šeptalo do ucha jak jsem trapná a že nemám šanci, jsem k sobě tiskla zuby a tvrdohlavě si opakovala:
"Be fearless in the pursuit of what sets your soul on fire."
 Prostě zavřete oči, zacpěte uši, vypněte mysl a skočte. 




Přijde mi naprosto nepochopitelný, když mi dneska od vás chodí zprávy o tom, jak začít blogovat.
Přesně ty samý dotazy, kterýma jsem obepisovala před dvěma lety lidi já, na který jsem dlouho do noci hledala odpovědi a který mi pak absolutně nedovolily usnout. 
Já sama se rozhodně nepovažuju za profesionální blogérku, která má za sebou dlouhou a úspěšnou influencerskou kariéru a mohla by tak poučovat ostatní o tom, co a jak. 
Jsem pořád ještě úplně na začátku. 
Celá tenhle můj brand stejně jako každý jiný 2 letý miminko pořád ještě nosí plenky, pořád ještě sem tam něco pořádně potento (...) a teprve se ve všem učí chodit.
Nemám statisíce followers a ani statisíce na účtě, což je podle mě v naší společnosti nejtypičtější a nejdůležitější měřítko kariérního úspěchu.
Přesto si ale troufám tvrdit, že i když jsem na úplnym začátku, toho největšího úspěchu jsem už dosáhla.


Každý ráno vstávám s vědomím toho, že dělám to, co miluju.
 Každý ráno, as cheesy as it sounds, čelím novým výzvám, učím se nový věci a zažívám věci, kterých bych byla nikdy nezažila, kdybych tehdy poslechla to moje zbabělý ego, co mi napovídalo, abych se na to radši vyprdla a byla jako většina ostatních. 
Dneska tu pro vás mám jenom jednu věc, jednu radu:

"Be fearless in the pursuit of what sets your soul on fire."

Kašlete na názory ostatních. Kašlete na jejich a hlavně na vaše vlastní předsudky. 
Jestli cítíte, že to chcete, že vás to táhne, jděte za tím.
Nečekejte, že věci budou ze dne na den dokonalý. Že budete hned úspěšní. Že budete celou dobu jenom úspěšní. 
Ale pokud děláte to, co vás baví a co milujete, všechno ostatní už je vedlejší. 

Takže - just go for it.


Děkuju vám všem za to, že jste tu se mnou celý 2 roky vydrželi.
 Každá vaše zpráva, komentář, like - všechno to mi dodává neskutečnou motivaci a chuť pokračovat. 
Je to vlastně hlavní důvod, proč blogování tak hrozně miluju a proč mě tak naplňuje
 - jasně psát si ňáký články, fotit a mluvit do kamery je skvělý, ale fakt, že tím můžu lidem pomáhat, že můžu poznávat tisíce lidí, kteří přemýšlí stejně, kteří pomáhají mě a se kterýma mám často pocit, jako bychom byli nejlepší kamarádi už od dětství, je nepopsatelnej. 

Děkuju Vám.

Happy 2nd birthday, Après-chic!



Za super fotky moc děkuju nejšikovnějšímu Rudovi. 
Share:

6 komentářů

  1. Jéé gratuluji! Věřím, že ty to dotáhneš hodně daleko, přeji ti to. <3

    OdpovědětVymazat
  2. Miluju tvůj blog. Dokážeš lidi neskutečně inspirovat ��

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bože, hrozně moc ti děkuju <3 Teď si mě strašně moc potěšila! :)

      Vymazat
  3. Gratulujem ku krásnym druhým narodeninám tvojho miminka :-) a prajem ešte veľa úspešných rokov. Veľmi sympatický narodeninový počin aj autorka :-)

    OdpovědětVymazat

Blog Design Created by pipdig