úterý 26. března 2019

Birthday weekend

V momentě, kdy jsem napsala název dnešního příspěvku jsem se zamyslela.
Sakra - proč je každý druhý článek tady na blogu víkendový?
Minimálně poslední rok nebo dva žiju doslova jen a jen pro víkendy, kdy jezdím domu do Česka, jsem konečně mezi lidmi, trávím čas venku, odpočívám a nebo naopak intenzivně pracuju na blogu, youtube, či podcastu. Konečně vypadávám z toho samotářského školního stereotypu, kterej si sice zpříjemňuju fitkem, procházkama a vařením, ale upřímně - žít takhle 5 dní v týdnu člověka vážně neba moc dlouho. Nebo alespoň mě ne.
Víkendy vnímám jako takovej únik od týhle mý reality. 
Čas na to žít tak, jak chci já, trávit čas, s kým chci já a vlastně - doopravdy být sama sebou. 
Tenhle víkend byl ale ještě o něco lepší a speciálnější než jakýkoliv jiný
 - slavila jsem totiž moje 18tý narozeniny!



Narozeniny jsem měla sice v pondělí, ale protože to je fakt nejhorší den pro oslavy, s rodinou jsme se sešli už v neděli, s bráchou, který byl tou dobou v práci jsem v pondělí ráno slavnostně brunchovala, ale tu pořádnou, instagramable project X oslavu s kamarády si užiju až příští sobotu!

 A vzhledem k tomu, že moji kamarádi jsou doslova roztroušení po celém povrchu zemském a se všema “to ještě musíme zapít a zajíst” - mám takovej pocit, že tyhle narozeniny budu slavit ještě celej další rok. Což mi vůbec, ale vůbec neva! :D 



V sobotu ráno jsem vyrazila do Krumlova a den odstartovala snídaňkou v Kolektivu s mojí kamarádkou Natálkou. Vyzkoušela jsem poprvý Omeletu z jejich nového sňídaňového menu a tutově si tu našla go to sňídaňovej chod!
 Pokecaly jsme, já vstřebala kofein z batch brew a vyrazily jsme fotit společně s našim personal fotografem, nejšikovnějším Rudou.



Původní plán byl udělat cool fotky s velkými číslicemi 18, ale being that zapomětlivec, kterým jsem - samozřejmě jsem zapomněla i sehnat helium do balonků a tak jsme si museli vystačit bez nich. Ale protože Ruda je prostě boží a má vždycky spoustu skvělejch nápadů, fotky se mega povedly i bez balonků!



Pochlubím se tu jenom jednou, ale brzy čekejte článek i se zbytkem.


Taky si tak strašně zbožňujete hrát na turistu ve vlastním městě? Mám pocit, že tady na týhle vyhlídce se opravdu fotím jen já a Číňani.


Partner in crime. <3


Unavení focením a prodíráním se ulicemi plných asijských turistů jsme pak s Naty vyrazily na náplavku. Cestou jsme náhodou narazily na nový obchůdek s domácími donuty a nespressem, který nám tu v Krumlově otevřeli a to bychom to nebyly my, abychom rovnou neochutnaly. 




Vyzkoušely jsme donut s bílou čokoládou a jahodami a s normální čokoládou plněnej banánovo-vanilkovým pudinkem - no, obě jsme se shodly na tom, že odteď budeme muset chodit oklikou jinak bychom v tom krámu nechaly majlant a za 2 dny se nevešly do žádnejch kalhot. Mňam!


Odpoledne jsem přijela domu a přestože bylo ten den asi 20 stupňů a já opravdu chtěla jít aspoň na kolo nebo procházku, rozhodla jsem se přece jen využít volného času k natočení nového videa a podcastu, které jsem plánovala vydat v den mých narozenin. 
Jestli jste ať už podcast nebo video ještě neviděli/neslyšeli - tak to koukejte napravit a dejte mi vědět, jak se vám líbí! 


Později odpoledne jsem si zašla na obědo-večeři k nám do hotelu, kde jsem si dala mojí klasiku - lososa s fettucciny a dýňovým pyrém, který totálně miluju a jím je tam doslova pořád.
 Večer následovala Movie night se ségrou, kdy jsme si konečně zase pustili můj nejoblíbenější film Bohemian Rhapsody, každá snědly jednu celou Haagen-Dazs zmrzlinu, čipsy a usly jako mimina.

Neděli jsem začala klasicky ranním během.
 Akorát s tím rozdílem, že když jsem pak uřícená doběhla domu, čekala tam na mě vůně lívanců, stůl plnej dárků, a skoro celá moje rodina v čele s tátou nesoucím 18 růží v náručí.


Moje vysněná never fullka. <3


Nevím, jestli mě víc dojalo tohle nebo, že mě všichni objali přestože jsem byla skrz na skrz propocená, ale slzy jsem měla na krajíčku. 
Dali jsme si společnou snídani a já se na chvilku odšourala do pokoje, abych se začala učit matiku na úterní 3. hodinovej test - little did I know, že to stejně bude naprosto zbytečný...


Na oběd k nám potom přišli babička s dědou a strejda, hezky česky jsme poobědvali řízky s bramborovym salátem - já snědla 4!!! - a jako dezert jsme místo dortu měli asi tak milion malých vetrníčků se slanym karamelem.



Ty jsem měla jenom 3. Né, že bych si nedala ještě aspoň jednou tolik, ale můj bráška talíř vyluxl dřív než jsem spolykala poslední řízek.
 Odpoledne jsem se snažila být opět produktivní a učit se matiku.
Vydžela jsem to asi hodinu po který jsem nervama zbaštila celou bonboniéru a v tom momentě mi došlo, že tudy dneska cesta nevede, oblíkla jsem se do tepláků a se ségrou asi po 2 letech vyrazila na longboard, procházku a nakonec jsme, přesně jako za starých časů skončily u deep konverzace během houpání na houpačkách. 


Den mých narozenin.
Ráno bylo famózní. 
Vstala jsem, vydala podcast a video, chvilku odpovídala na komentáře a kolem 9. se vypravila na společnej brunch s mým starším bráchou Matym. 
Šli jsme, kam jinam než opět do Kolektivu, do kterýho jsem k narozeninám dostala několik poukázek. 


Začali jsme napůl s tvarohovou pomazánkou s pečivem a já pak pokračovala s domácím müesli s jogurtem a Maty si dal "Snídani Kolektiv", kterou jsem mu neskutečně záviděla a kterou si prostě musím dát příště!


Pořádně jsme se nadlábli, rychle si prošli město a sjeli si ještě do kavárny Afrika, která je kousek za Českým Krumlovem a kde mají to nejlepší kafe a moc a moc dobrý dorty.
Já si tak aspoň dala můj nejoblíbenější mrkváček, sfoukla imaginární svíčku a i když se mi vážně vůbec nechtělo, odjela zpátky do Rakouska.



Celý odpoledne a večer už jsem pak trávila s učebnicí matiky a kalkulačkou, nenáviděla celej svět a hledala si na googlu ty typický věci, jako každej, koho čeká test, na který se necítí ready:
"jak se rychle naučit na test", "povolání bez maturity" a nakonec "jak se zabít aby to nebolelo".
....
 Teď tu sedím, píšu tenhle článek plný fotek a cítím se hrozně vděčně, za všechny lidi, které ve svém životě mám. Ne jenom za mojí úžasnou rodinu, se kterou jsem tyhle narozeniny mohla strávit, ale i za všechny moje kamarády, kteří si na mě vzpomněli a popřáli mi.
 To samý platí i o spoustě z vás, který jste mi psali tak nádherný zprávy, že jsem se často ani nestačila divit! 
Hrozně moc děkuju všem, co jste si na mě udělali čas a udělali mi tak tenhle den tak nádherným a výjimečným. 

S láskou, V.

Share:

9 komentářů

  1. Výborný článek. Já ty tvoje články prostě miluji ♥ A tvoje fotky, které jsou naprosto boží! Budu se těšit na další článek ♥ Měj se krásně (pokud to jde ♥)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Awww, to mám radost!😍❤️ Blogování miluju, ale bohužel, moc lidí dneska už blogy nečte:( Proto jsem strašně ráda za každý takový komentář😍

      Vymazat
  2. Valinko, boží! Taky se přidávám ke gratulantům. <3 Můžu se ještě prosím zeptat, odkud máš ten outfit boyfriendů a topu? Fakt ho miluju! :) Jsi skvělá a určitě nepřestávej blogovat, smysl to pořád rozhodně má. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hrozně moc ti děkuju, to je tak krásnej komentář!😍❤️❤️❤️ Kalhoty jsou ze Zary a top mám z COS❤️

      Vymazat
  3. Ešte dodatočne ti želám všetko len to najlepšie a najkrajšie, nech sa ti naďalej vo všetkom darí!! ♥ Máš prekrásne fotky ako vždy! A mňa si nakopla s tým, ako si v podcast-e hovorila o každodenných článkoch na blogu. Neviem, či na to budem mať čas, ale každopádne som sa konečne po mesiaci dokopala napísať nový článok :) Aj keď sú vlogy a podcasty skvelé, blogy sú pre mňa stále special:)

    OdpovědětVymazat
  4. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  5. Nádherná kabelka! Dodatečně přeji všechno nejlepší! Ať ti blogování jde stále tak dobře. Velkej vzor jsi <3
    https://lavieenmode.webnode.cz

    OdpovědětVymazat

Blog Design Created by pipdig