čtvrtek 15. března 2018

Got more issues than VOGUE

Mým největším problémem je, že mám pořád nějakej problém.

Zamysleli jste se někdy nad tím, jestli to tak náhodou nemáte taky? Minulý týden pro mě byl jako horská dráha. Rozbitá horská dráha v hodně ošklivém zábavním parku. Takový ten zábavní park, kterej můžete vidět ve všech těch hororech o klaunech a nehodách, při kterých se vozíček s desítkami lidí vykloní z dráhy a během pár sekund vzduchem lítaj končetiny a jediný, co slyšíte je dětskej křik a pláč. 
Víte, co myslím, že jo...
V jeden moment jsem se cítila naprosto úžasně, spokojeně a vždyť panebože, jaro je tady, zachvilku mám narozky a život je prostě skvělej. 
O pár momentů později ležím v posteli se slzama v očích, stýská se mi i po mých kočkách nebo oblíbeným hrníčku, a proč se vlastně o něco snažit, když stejně jsem a navždycky budu na všechno sama? 
Poslední dobou často přemýšlím nad tím, jaký je vlastně důvod všech těhlech mých splínů, nálad a pravděpodobných projevů nějaký lehčí bipolární poruchy. 
A myslím, že jsem na to přišla.
Je jich totiž hned několik.


 Na blog i na youtube mi většina lidí píše, jaký jsem pozitivní sluníčko a jak je vždycky nakopnu - což je naprosto úžasný, že takhle působím. A ve svý podstatě taková opravdu jsem, rozhodně si na nic nehraju. Zároveň jsem ale pěkně problémová, nevyrovnaná, náladová a přesně kvůli tomu, normální holka, která dokáže bejt pěkně nepříjemná.
Mám spoustu chyb. Všichni je máme.
 Někdy je můžeme změnit a někdy je jediným možným řešením prostě je přijmout. 
V obou případech, prvním krokem ke zlepšení je umět si ty naše chyby přiznat.
 A tak, dneska bych vám chtěla přiznat aspoň zlomek těch mých. 


1. Nechávám maličkosti pohrávat si s mojí náladou

Hrozně často nechávám maličkosti, aby úplně změnily mojí náladu. Pozitivním i negativním směrem. Tahle moje vlastnost může být někdy velkou výhodou, protože jsem přesně ten typ člověka, co se cítí nejšťastněji, když chroupe čerstvý pečivo, pije dobrý kafe a cítí slunce a vítr ve vlasech.
Zároveň jsem ale člověk, který je schopný dojít až na pokraj zhroucení, když mi někdo zruší schůzku na kterou jsem se těšila nebo který udělá čišnici scénu, pokud nedostane v restauraci stůl, jaký očekával.  


2. Nejdřív cítím, potom přemýšlím

Jsem hodně emotivní člověk. A když říkám hodně, myslím tím neskutečně moc. Často nejdřív nepřemýšlím, ale nechávám moje emoce jednat za mě a pak ve většině případů okamžitě lituju.
Předtím, než jsem se odstěhovala do Rakouska, si ze mě dělával táta srandu, že jestli takhle budu pokračovat - rozbrečí mě, když mi někdo sní jogurt - tak tam nemám šanci přežít. 
K jeho i mému vlastnímu překvapení jsem zatím pořád naživu a ani mě nikdo nezmlátil... 


3. Neumím říkat NE

Ostatním lidem, ale hlavně sama sobě. Neumím si nekoupit věci o kterých vím, že je nepotřebuju, přestat jíst jídlo, když jsem plná a hlavně - přestat mít tak velký nároky na sebe samou.

4. Taky si neumím říkat o pomoc

Mám problém s pochopením toho, že požádat někoho o pomoc neznamená, že jsem slabá nebo že na něco nemám.

5. Proč je ona lepší než já?

Tohle na sobě nesnáším snad nejvíc. Musim se pochválit za to, že moje porovnávání se s ostatníma se opakuje rozhodně mnohem míň něž před pár lety, občas ale uklouznu. "Jak je možný, že má tolik followers, když já se instagramu věnuju mnohem víc?! A moje fotky jsou i hezčí! Achjo, to je tak nefér, že má tak hubený nohy i když vůbec nejí zdravě!"
Atd. "insert nesmyslný blablabla"

6. Všechno musí být PERFEKTNÍ

Já vím ja vím. Jako bych před měcícem nepsala článek o tom, jak jsem se z téhle "poruchy" vyléčila. Faktem ale je, že se spíš pořád léčím... není to tak jednoduchý. 
Občas (skoro furt) pořád podléhám přehnaným nárokům na sebe i na ostatní, což většinou vede jen ke zklamání a pocitu bezcennosti, protože i když moje představa o životě perfektní být může, on ani já nejsme. 


What am I wearing?
Svetr: Benetton
Kalhoty: Zara
Boty: Adidas Gazelle
Kabelka: Michael Kors

Tohle by bylo jen pár mých chyb. Jsem si jistá, že kdybych se opravdu zamyslela, našla bych jich ještě tak minimálně dvakrát tolik.
I když nejsem perfektní, mám se ráda. A vím, že se můžu změnit.

Máte taky nějaký povahový rysy, na který nejste úplně tak pyšní? Nebo sdílíte některý z těch mých? Dejte mi vědět. Můžeme být nedokonalí společně.

S láskou, V.

Share:

7 komentářů

  1. OMG, ja mam pocit ze popisujes me, to je fakt neskutecny!!! <3 Jsem perfektionistka, porad se sroznavam a nikdy nejsem spokojena. Jsem naladova, emotionalni a neumim rikat ne, to jsem proste cela ja, haha. Ale myslim, ze na druhou stranu to jsou vyhody, uvidis!!!
    A outfit je bozi. :D
    Sandra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aww, to je tak skvělý! Nebo teda, tyhle vlastnosti zas tak skvělý nejsou, ale máme toho tolik společnýho. Už se vážně nemůžu dočkat, až se uvidíme! <3 Určitě, souhlasím, že v nějakých situacích jsem za tyhle věci docela ráda, třeba ta moje umíněnost a perfekcionismus se sem tam dost hoděj, obecně vzato bych se ale ráda krapet...vyrovnala :DD :) Moc ti děkuju! <3

      Vymazat
  2. Mluvíš mi úplně z duše. Hlavně s větou "Neumím přestat mít tak velký nároky na sebe samou" A to je můj problém všech problémů. Nedávno mě (skoro) rozbrečelo jen to, že mi ukápla pasta na tričko. Teď mi to přijde jako blbost a musí se smát, ale tehdy to byl důkaz mé neschopnosti.
    Měj co nejvíce sluníčkových dní, ale vyplakat se je také potřeba. Bez deště by nebylo té krásné květinky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je krásný ten konec! Přesně, je těžký si to uvědomit, když se člověku děje něco špatnýho, ale kdyby se děly jen ty dobrý věci, tak by pak úplně ztrácely to svoje kouzlo :) A s tou pastou - jsem fakt moc ráda, že jsem poznala dalšího labilnějšího člověka! To je vždycky fajn, nebýt divnej sám <3 :DD

      Vymazat
  3. Můj největší nedostatek je mít všechno, do čeho se pustím, s perfektním výsledkem a potřebovat ventilovat své pocity, i když při těch pozitivních je to samozřejmě strašně super, ale když mě někdo naštve...

    Miška
    tripsandweekendactivities.com/

    OdpovědětVymazat
  4. S pár bodmi sme na tom rovnako. U mňa ale najviac prevláda to, že najskôr cítim a až potom premýšľam. Tiež som veľmi emotívna osoba, čo u mňa niekedy býva na škodu.

    www.simonazacko.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat

Blog Design Created by pipdig