čtvrtek 16. listopadu 2017

Náš vídeňskej Ausflug | Vídeň 2017

Co se mi vybaví, když se řekne Vídeň? Řízek. Vánoce. Příjemná atmosféra. Uťapaný nohy a vůně cappuccina a štrůdlu v každý tý hipsterský kavárně, kterých je tu tak moc. Divný lidi v metru. Stephansplatz, Albertina, Prater a taky ranní Nachsmarkt, přeplněný lidma a provoněný vůní pražených mandlí a kaštanů.
Joooo, Vídeň...Vídeň je fajn. 
Tohle na první pohled malý město, přeplněný lidma všeho druhu jsem poprvý navštívala teprve asi dva roky zpátky. S mamkou jsme si udělaly holčičí víkend, jako oslavu mých čtrnáctých narozenin. Prošly jsme si město, památky a obchody a solidně se přežraly. Od tý doby je to naše každoroční tradice, pokaždý v jinym ročním období. Zažila jsem to tu na jaře, kdy jsme si odpoledne vysedávaly na lavičce se zmrzlinou, na Vánoce, kdy jsme na trzích drkotali zuby s punčem v ruce a i na podzim, kdy putujeme od jednoho Starbucksu k druhému a  pijeme pumpkin spice latte v hektolitrech. Jediný roční období, co jsem tu ještě nezažila je léto. Tak snad, příští rok!
Jednou takhle v sobotu, jsme se s mým bráchou rozhodli udělat si menší výlet.
Protože jsme to my, jak by nás nazvál náš milovaný taťulín, lemplové, pár věcí nám úplně nevyšlo podle. Třeba to, že jsme si špatně koupili lístky na vlak. Nebo jsme taky úplně nedomysleli to, že 12 hodin chození je pro nás lemry líný, asi trochu moc. Nakonec z toho ale byl pecka vejlet a já se nemůžu dočkat až vám o něm povyprávím a ukážu vám všechny ty nádherný místa a samozřejmě - jídlo.
Dorazili jsme sem asi v 8:30 ráno a první místem, kam jsme zamířili byl Nachsmarkt- taková tradiční vídeňská tržnice. Trošku jsme si poslintali nad koblihama a skořicovýma šnekakama, ale žádný jsme neochutnali, protože jsme se rozhodli nechat si místo na oběd, o kterém se zmíním zachvilku. Nakonec jsme si sedli na horkou čokoládu na terasu takový rozkošný hipsterský kavárny, kde  mimo jiné nabízeli fakt pecka snídaně. A co bylo ještě lepší? Tyhle pecka snídaně byly nabízené pecka vousatýma čišníkama. 
Celá tržnice byla hrozně hezká, provoněná všemožnýma dobrotama a vyzdobená pokreslenými zdmi. Kdybych byla Vídeňák, určitě bych si tam chodila nakupovat zeleninu a ovoce, protože to všechno vypadalo fakt dobře a čerstvě. A když už bych si nekoupila zeleninu, ze sladkostí bych si uměla vybrat určitě.
Po tom, co jsme párkrát zabloudili a Nachsmarkt si tak nechtěně obešli nejmíň třikrát, zamířili jsme rovnou na Stephansplatz. Myslím si, že tohle je místo, kterýmu se ve Vídni nevyhnete ani kdybyste sebe víc chtěli. Okolo tohohle náměstí jsou soustředěný ty nejhlavnější nákupní ulice, který jsme si během dopoledne skoro všechny prošli, nakoupili si pár věcí a pak, celý vyhladovělý utíkali nedočkavě do naší nejoblíbenější vídeňské restaurace - Figlmüller. Pokud nemáte rádi, starou rakouskou klasiku - neboli, der Schnitzel - rozhodně sem nechoďte. Taky jsem rozhodně nechoďte s plným břichem, protože to (pokud nejste já a nemáte žaludek jako 2 lidi) nemáte šanci sníst.
 Po týhle náloži jsme se vypotáceli ven a pár hodin se prostě jen tak procházeli. Později odpoledne jsme jeli do Prateru, což je jedno z asi nejznámnějších míst celé Vídně. No ne, jak moc autentické je to velké, staré ruské kolo? (Které je podle mě mimochodem hodně přeceňováno...)
 Bohužel, já už na atrakce moc nejsem - necítím adrenalin ani nadšení, jenom nevolnost a bolest od  štípanců, které si dělám, abych neomdlela. Proto jsme park jenom křížem krážem prošli a zalezli na kafe do Kaffee bar Balthasar, kde dělali to nejnádhernější cappuccino, co jsem kdy měla. 
Posilnění kofeinem jsme se vrátili zpět ke katedrále, a šli na jednu z jejích věží, abych si mohla vyfotit západ slunce. Tam jsem bráchu donutila vystoupat snad milion točitých schodů, abychom pak zjistili, že je tam i výtah.
Výhled ale určitě stál za to.
Zašli jsme si taky na zmrzku, do mýho oblíbenýho ice cream shopu, který pravidelně navštěvuju i tady v Linzi - Eis Greissler. Dala jsem si hořkou čokoládu a pistácii, a tyhle příchutě můžu fakt jen doporučit!
Za celej den jsme nachodili nějakých 25 000 kroků a k večeru nám už kvůli bolesti nohou skoro tekly slzy. Já na tom byla obzvlášť bledě kvůli kozačkám na podpadku, protože prostě musím být dáma vždy a všude (nebo jsem možná jenom úplně blbá).
Doufám, že se vám foto článek o našem vídéňském dobrodružství líbil! Byli jste už ve Vídni? Jaký jsou vaše oblíbený místa nebo kavárny? Za mě je určitě poviností Figlmüller, ráda ale příště zkusím i něco nového!
S láskou, V.



Share:

Žádné komentáře

Okomentovat

Blog Design Created by pipdig