úterý 21. listopadu 2017

Bez kafe bych nepřežila | Week(s) in pictures

Je 6 hodin ráno a mně u hlavy zní ten nejodpornější zvuk, co snad exituje. Tudů tudů tudů. Budík. Fuj. Beru do ruky mobil a bez otevření očí, pouze použitím reflexu, který si vyvine snad každý student, budík odkládám. V klidu se vracím do říše snů. Mám pocit, že uběhla tak jedna minuta, ale najednou mě zničehonic ze spánku vytrhne špatný svědomí a já s hrůzou zjišťuju, že už je 6:45. Honem rychle skáču na nohy a sprintuju do koupelny, opláchnu obličej, vyčistim zuby, házim na sebe svetr a černý džíny, do tašky beru snídani no a- běžím do školy. Zase pozdě. Domů se vracím většinou pozdě odpoledne, okolo 17:00. A teď to začíná. Vytahuju diář a několik minut lamentuju nad svým, dle mého gusta příliš obsáhlým, to do listem. Moje oči, skoro zalité slzami (haha, to přeháním) přejíždí po řádkách plných povinností. Od milionu úkolů, který nemůžu udělat bez předcházejícího učení se látky, přes vaření a uklízení, až po fitko nebo blogování. Jo a do toho bych chtěla připomenout, že jako člověk bych ráda vedla i nějakej ten sociální život.
Moje řešení? Jednoduchý.

One gingerbread cappuccino with soy milk, please. 

Jak naznačuje úvod, posledních pár měsíců pro mě bylo docela hektických. Ale ne hektických v tom smyslu, mám každej den co dělat a dělám věci, co mě ba. Nenene, naopak. Mám nad hlavu věcí, co mě nebavěj a nezajímaj, ale musím je dělat, protože škola (nejlepší výmluva na všechno), nemám čas nikam cestovat a pomalu nemám čas ani na sebe. Bohužel, já nejsem člověk kterej by během stresových období zachoval klidnou hlavu a krůček pro krůčku plnil svý úkoly. Nenenene. Já mám zpravidla každej tejden mental breakdown a nakonec prokrastinuju všechen volnej čas ke splnění všech mých povinností. To pak vede k tomu, že jsem na sebe naštvaná, nic nedělám pořádně a zkrátka - nejsem šťastná. Proto je mým hlavním cílem tohohle týdne, dát si život do kupy. Rozmyslet si moje nový priority a začít už konečně makat. Tenhle článek ale nebude o tom, co bude - o tom příště. Pojďme se podívat na to, co bylo. 
 Říjen byl fajn měsíc. Jedla jsem hodně polívek a pořád bylo super počasí na běhání, a to se rovná, šťastná já.

Zamilovala jsem si podzimní barvy, především khaki. Důkazem toho je i moje momentálně nejoblíbenější kabelka od Rebecci Minkoff, kterou jsem si  přivezla z New Yorku. Jakmile mám příležitost, beru tuhle krásku s sebou a vždycky se mi klepe ruka v kapse, když se snažím udržet, abych jí pořád nefotila - existuje fotogeničtější kabelka?

Pokud si zrovna nefotím kabelku, můžete mě najít v mém přirozeném prostředí - kavárně, popíjející cokoliv s kofeinem (či bez, horká čoko je taky dost fajn), pojídající cokoliv obsahující cukr.
Tady si zrovna pošušňávám na overnight oats s medem, lesním ovocem a vlaškejma ořechama a piju 
cappucino s mandlovým mlékem v mé oblíbené kavárně Die Brüher.


Posledních pár týdnů trávim většinu mýho volnýho času v kavárnách -  protože, co jinýho v tomhle odpornym počasí dělat. Taky, co se týče učení se mi vždycky nějakym zázrakem soustředí v kavárnách líp a to, co doma celej den odkládám v kavárně se sluchátky v uších zvládnu za hodinu. 


Kvůli tomu, jak často někde vysedávám a popíjím nebo pojídám jsem se s kamarádkou rozhodla vytvořit instagram, kam budeme přidávat tipy na naše oblíbené kavárny/restaurace. Podle mě takovýchle účtů není nikdy dost a pokud taky tak rádi jíte, určitě nám dejte follow @linzfoodbabes.



Tohle bylo pár střípků z mých podzimních, studentských a možná i trochu nudných dnů, které si zpravidla zpříjemňuji kofeinem v žilách, pohodlnou sedačkou v kavárně a něčím sladkým na zub. 
Jinak by mě zajímalo...jaký kafe je vaše nejoblíbenější?
S láskou, V.
Share:

6 komentářů

  1. No psala jsem ti to už na fb, že je to článek úplně pro mě. A byl! Haha. Mám to úplně stejně, jen mám školu do půl 8 a když přijdu v půl 9 domů a udělám si večeři, ten to do list je v Dolleru ještě víc k breku.. :D jen teda v Praze jsem soyový gingebread capuccinno ještě neviděla :( :D
    The Linheart

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haha, moc děkuju! Jsem ráda, že v tomhle nejsem sama. Mám totiž pocit, že všichni moji kamarádi mají školu do 12, odpoledne proválí v posteli se seriálem a stěžujou si, že nemají na nic čas-_- :D Fakt ne? Ani ve Starbucksu? Ono ale upřímně, z obyčenýjo mlíka a s pořádnou porcí šlehačky je lepší než se sójovym, ale jsem pak jak v 9. měsíci...:D

      Vymazat
  2. Super článok, som rada, že som narazila na tvoj blog! Ja mám momentálne povinností taktiež nad hlavu a najviac ma mrzí, že zanedbávam hlavne blog no popri práci s škole mi to príde ako najmenšia obeta :/ Už sa teším na nový rok, nový diár ma vždy nabudí aby som si lepšie zorganizovala time-management :) A bez kávy ani na krok, momentálne si celkom fičím na matcha latté :) Budem rada, ak mrkneš ku mne: http://myparisianheart.com/
    Maj sa krásne, Naty :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, děkuji! Matcha latte jsem naprosto zbožňovala v létě ve studené verzi, ale přiznám se, že teplý jsem ho asi nikdy neměla. To bych měla napravit :O :D. S tím novým rokem to mám úplně stejně! A už si plánuju předsevzetí. :D Určitě na tvůj blog kouknu!

      Vymazat

Blog Design Created by pipdig