sobota 30. září 2017

Víkend v ráji- Mallorca 2017

Léto sice už kalendářně skončilo, mně se ale díky mojí úžasný babičce povedlo na poslední chvíli nachytat ještě nějakej ten bronz a ošplouchnout se v moři. Byl pátek, 22. září a já zrovna umírala na hodině angličtiny ve škole, když mi najednou přišla zpráva "nechces jet se mnou na vikend na Mallorcu?". Jsou věci na který prostě nelze odpovědět ne. Tohle je jedna z nich.
No a tak jsem v 9 večer už seděla v letadle, cpala se Mozartovýma koulema a usmívala se s pomyšlením na to, že už si ráno zase smočím zadek ve Středozemním moři.
Dorazili jsme do Palma de Mallorca v sobotu okolo druhý hodiny ráno do hotelu BQ Belvedere. No...Tohle bylo po 4., co jsem na Mallorce byla a musím říct, že tenhle hotel mi zatím přišel nejhorší. Byl na mě hrozně velikej, vypadal jak panelák, přeplněný malýma dětma a pokoje nic moc. Na pláž musel člověk jezdit autobusem a výhled nebyl žádnej (i když jsme si o něj řekli). Nicméně, byl to jen víkend, na hotelu jsme vlastně jen spali a byla to last minute- takže si nestěžuju.
Na snídani jsem snad každej den snídala to samý- vajíčka, fazole, slaninu a chleba s máslem a pak jsem to tak střídala. Někdy jsem si dala ještě páreček a nebo "hashbrown" (teda, měl to být hashbrown-nakonec se z toho vyklubal rybí prst, fuj), ovoce a vždycky přicházel druhej chod- většinou lívance s nutellou a karamelem. Jak vám už asi došlo, jídlo jsem tu moc neřešila. Tahle slaná kombinace se ale stala mojí top a musim si jí občas udělat i doma! Třeba nějak zdravěji...protože to určitě jde.
Po snídani jsme většinou rovnou razili na pláž. Tahle se jmenovala Palma Nova a byla nějakých 10-15 min autobusem od hotelu.Ten první den na mě moc velkej dojem neudělala. Byla to taková ta tipická velká pláž plná lidí. Já mám radši takový ty tajemný, s útesy a korály kde nikdo není a voda je úplně průzračná. Tohle byl pravej opak. Voda byla dost zakalená a plná nějakýho bordelu. Nakonec jsme tam ale zůstali chodit i další dny, protože se voda-díky bohu- nějakým zázrakem vyčistila a byla krásně modrá. Navíc jsem na břehu našli spoustu fajn restaurací, kam jsme po zbytek dovolený chodili obědvat. Takže jsem nějak překousla i spoustu turistů a otravný asiatky nabízející masáž.
Co jsme si totálně zamilovali bylo FroYo. Né že bychom ho neměli i tady, nikdy mě ale z nějakýho důvodu moc nelákalo. Tam jsem si ho dávala doslova každý den- s ovocem, polevou z Lotus sušenek a s kousky sušenek. Nejlepšííííí. Teda skoro. O nejlepší "mallorský sladkosti" vám povim zachvilku.
Z nějakýho důvodu mám naprostou úchylku na starý dveře a uličky. Přijdou mi prostě hrozně krásný. Ani Mallorca mě nezklamala, protože takových míst tu je spousta.
Pokud na Mallorcu někdy pojedete, tak rozhodně nevynechejte památky nebo alespoň procházku městem. Já vím, že to svádí k tomu nezvednout zadek od bazénu/moře, ale věřte mi. Centrum Palmy je naprosto nádherný, starodávný a totálně si ho zamilujete. Když jsem tady byla poprvý, někdy v 8 letech tak mě to samozřejmě nezajímalo. Ale dva roky zpátky a letos, to pro mě bylo něco naprosto fascinujícího. Nejvíc ze všeho to miluju okolo katedrály Panny Marie- tam to totiž žije! Za a) je tam spousta pouličních umělců- ať už hudebníků, malířu a nebo fajn chlapíků s bublifukem. Za b) neustále tam hraje hudba a jezdí koně. A za c) okolo je spousta obchodů a super restaurací, takže pokud vás přestane bavit katedrála- v Zaře nebo na špagetách se asi zabavíme každý! :D 
A teď ruku na srdce. Můžete vůbec návštěvu Španělska bez Paelli a Sangíi každej den považovat za plnohodnotnou? 
Věc, kterou jsem si na tomhle období zamilovala byla, že i na Mallorce to vypadalo podzimě. Jenom do toho bylo 30 stupňů. Proč u nás nemůžeme mít taky takovýhle babí léto? 
Pár odstavců nahoře jsem vám slíbila, že vám řeknu o tý největší dobrůtce, co jsme tu objevili. Pro velký překvapení všech- je to zmrzlina! Nejlepší zmrzlina, co jsem kdy měla. No fakt. Ani Creme de la creme na ní nemá a to jsem nevěřila, že tohle někdy řeknu. Co je to teda za dílo boží?
Jmenuje se Rivareno, je to "italská domácí zmrzlina" právě kousek od katedrály. Mají hrozně moc příchutí a já si nejvíc zamilovala úplně všechny ořechový. Třeba ořechy a karmel, mandle a bílá čokoláda nebo prostě obyčejná pistácie..aaaa, kéž bych mohla vrátit čas.
 Pokud jste dočetli tenhle fotočlánek až sem- wau, dobrá práce! 
Jaká je vaše nejoblíbenější zmrzlina?
Pac a pusu,
S láskou, V.


Share:

pondělí 25. září 2017

Jak moje vlasy spásu našly

Asi měsíc nebo dva zpátky jsem se na instagramu ptala, jestli někdo nemá nějaký tip na dobrou masku na vlasy. Bylo to v době, kdy mi došlo, že pokud se o ty moje pačesy nezačnu víc starat, za pár let z nich bude chemlon. I když, co si budem- už v tý době k tomu neměly daleko.
Jsem člověk, který má velmi rád změny a vlasy si barvím relativně dost často, třeba tak jednou až dvakrát ročně. I když to jsou vždycky jenom přírodní odstíny a přelivy nebo melíry spíš než regulérní barva (až teda na jednu návštěvu Tony Guy, kde to krapet popletly a napatlaly mi tam barvu), na vlasech se vám to pořádně podepíše-zvlášť pokud se o ně staráte nebo respektive nestaráte stejně jako já. 
Moje přírodní barva je hooodně tmavě hnědá, skoro až černá. Protože jsem i já normální člověk a vždycky budu chtít to, co nemůžu mít- celej život jsem chtěla bejt blondýnka s modrýma očima.
Od mala jsem proto odškrávala roky do doby, kdy by mi mamka konečně dovolila nabarvit si hlavu. Díky bohu jsem tak nějak dostala rozum a na úplnou blond jsem nikdy nešla. Moje první barevná změna bylo ombre, když mi bylo asi 12.
O pár měsíců jsem se nechala ostříhat a ombre si udělala znova. Vlasy jsem nechala odrůst a šla na přeliv do takový světle hnědý. No a pak jsem to tak nějak střídala. Někdy jsem šla na tmavší přeliv. kterej mi skoro pokaždý chytil do červena, takže mi to  vždycky těch prvních pár dnů moc slušelo dokud se to nevymylo, nebo jsem třeba šla jenom na takovej ten přirozenej melír "jakoby od sluníčka". Většinou jsem si dávala světlejší odstíny v létě a tmavší v zimě. Co se týče nějakých poničení, většinou bylo jenom dočasný a prostě za pár týdnů jsem měla vlasy zase krásný a zdravý.
Něco, za co jsem fakt vděčná jsou moje vlasovo-nehtové geny. Díky bohu, od přírody mám fakt hustý rychle-rostoucí, pevný vlasy a nehty, takže proto se nikdy nebojím ostříhat si vlasy na krátko- vím, že do roka je mam zas až na zadek. Někdy, ale ani geny nestačí. 
Jak už jsem psala, mám ráda změny. A to platí jak o těch životních, tak o těch vlasových. Upřímně obdivuju všechny ty holky, co mají celej život přírodní barvu a vlasy si snad nikdy nestříhaly- závidím vám tu trpělivost. Mě zpravidla můj účes po měsíci začne pořádně štvát. Nejsem úplnej tip, co by si na vlasy dával modrou, růžovou, zelenou a podobně- nejdál bych zašla asi do stříbrný, která se mi straaaašně líbí, tak uvidíme. 
Moje poslední velká změna proběhla leto na jaře. Z černých (ok, hodně hodně tmavě hnědých- to ale nezní tak radikálně) vlasů pod zadek jsem udělala blond mikádo. 
Co se týče střihu, mým vlasům to určitě prospělo. Ale barvení...tím si nejsem tak jistá. 
Proseděla jsem si 8 hodin v salónu Michala Zapoměla a odcházela s tím nejkrásnějším účesem, jakej jsem kdy měla. Moc dlouho mi to ale nevydrželo.
Já nikdy nebyla ten tip holky (bohužel), co by si vlasy mazal deseti různými oleji, maskami a kondicionéry- a taky jsem na to pořádně doplatila. Tohle barvení/melírování/odbarvování z mých vlasů doslova vysálo veškerej život a ikdyž jsem potom začala používat kondicionér- nebylo to dost.
Vlasy jsem měla po každým umytí totálně rozlítaný a zacuchaný, takže jsem je měla pořád zastrkaný za ušima a po pár dnech, kdy už se začaly mastit jsem si musela udělat culík.  Bylo to fakt jak kdybych měla pořádně nekvalitní paruku. Pokud jsem jima chtěla projet rukou, tak se mi tam zasekla. I když jsem si je 20 minut rozčesávala, během pár pohybů byly zase totálně zachuchaný. No a po pár měsících mi moje mamka našla zázrak.
A jak se ona spása jmenuje? Moje vlasy pohladila ruka boží v podobě kosmetické značky Davines. Konkrétně používám Nounou šampon, kterým si vlasy 2x krát umeju a potom nanesu Nounou masku, dám vlasy do drdolu a nechám tak 15 min působit. Umeju,vyfénuju a někdy nastříkám i tenhle olej od Kérastase. 
Produkty používám teprve pár týdnů, už teď ale vidím neskutenej rozdíl. Moje vlasy už nejsou jako koberec, necuchají se a jsou zase krásně jemný. Je sice fakt, že si je musím častěji mýt, to ale dávám za vinu tomu, že jak jsou jemnější a hydratovanější tak se prostě víc se mastí. Předtím jsem si je zase myla extrémně málo, stačilo mi třeba 1-2x týdně. Teď si je myju skoro obden, co jsem se ale tak ptala má to tak většina holek.
Pokud teda taky trpíte zničenými vlasy v důsledku častýho barvení- Davines nemůžu nic než doporučit. Kosmetika je přírodní, takže si na hlavu nebudete patlat zbytečný chemikálie. Je sice pravda, že to neni nejlevnější varianta, na druhou stranu si myslím, že se do ní vyplatí investovat. Vlasy jsou vlasy a pokud si úplně nechystáte oholit hlavu a nechat si narůst nové, kvalitní péče je asi jediným řešením. 
Jakou vlasovou kosmetiku používáte vy?
S láskou, V.
Share:

pátek 22. září 2017

20 faktů o mně | VIDEO

Po pár týdnech tu pro Vás mám zase nové video ve kterém mě můžete poznat o trochu víc. Přišlo mi, že lidi, kteří mě neznají vyloženě osobně o mně toho asi moc nevědí a možná nemusí pochopit všechny věci o kterých mluvím/píšu. Proto mi přišlo video tohohle typu, jako skvělá možnost, jak byste mě mohli lépe poznat. Tak snad vás to bude bavit! 


 S láskou, V.

Share:

středa 20. září 2017

Co je pro mě podzim?

Otevírám oči a první, co vidím je mlha. Ne, netrpím žádným šedým zákalem, mluvím teď o pohledu z okna, které mám přímo naproti posteli. Šedivá obloha a zvuk deště slabě dopadajícího na parapet. Náhlý šok z mrazu, kterej mi projede tělem jakmile vystrčím kus nohy z pod peřiny. To už je vážně 20. Září? Dojdu k oknu a toužebně kouknu ven. Už je to tu zase. Podzim.
Podzim není mým nejoblíbenějším ročním obdobím, hlavně protože na mém seznamu mínusy podzimu značeně převyšují plusy. Přichází počasí, kdy ráno mrznete i ve dvou mikinách, odpoledne je ale triko s dlouhým rukávem moc teplé. Déšť, déšť všude a pořád. S prvním listím zpravidla padá i moje sebevědomí a já začnu pochybovat jestli to, co dělám, je správně. Přestávám mít čas se flákat a škola se zas stává mým náboženstvím. Ale jako každej rok, jsme se tomu ani letos nevyhnuli. Tak proč si to neudělat hezký? 
                                                      💛Babí léto 2015💛
Stejně jako na všem ostatním, jsou tu věci, který mám i na něm ráda. Tak jdeme na to. A hele, už je tady. Už přišel. 
Tenhle rok dost neohlášeně, bez babího léta. Každý den je okolo 10 stupňů, prší jako blázen a mně je to fakt líto. Dříve totiž býval právě podzim mým oblíbeným obdobím- nebo ani ne tak ten pravej, studenej podzim, jako spíš babí léto. Miluju to oblečení, atmosféru a nejvíc ze všeho maminčinu jablečno-ořechovou buchtu politou karamelem. No, doufám, že aspoň o to poslední mě ten letošní podzim neochudí. 
Když je podzim, stává se ze mě největší nerdík a milovník knížek. Teda, né že bych jím jindy nebyla. Podzim je ale pro mě ideální období na čtení, protože co jinýho by člověk v tomhle počasí dělal. Obleču si proto huňatý fusky, udělám si kafe a zabalená do deky jako housenka si lehám do křesla na zimní zahradě. Poslouchám kapky bijící o sklo a nějakou dobrou hudbu. Joooo, tak na tohle se fakt těším. Knížka, která mi nejvíc evokuje podzim je od Johna Irvinga- Pravidla moštárny nebo Lolita od Vladimira Nabokova.
Všechno, co dělám dělám s hudbou. Pro spoustu lidí je tohle běžný, já ale nikdy nebyla takovej ten maník se sluchátkama nonstop v uších. V tuhle dobu mám nejraději indie, electro, hiphop a akustickou hudbu. Věc, nebo spíš hudební žánr,který jsem objevila teprve nedávno a nejvíc mi usnadňuje život je chillhop. Poslouchám ho nonstop při učení a hrozně mi zvyšuje produktivitu. Vlastně, všechno co poslouchám si můžete najít v mém playlistu na spotify: "autumn vibezzz"
Dýně. Zbožňuju je. Ať už jako dekoraci nebo jídlo, dýně prostě k podzimu patří. Miluju snad úplně všechno s dýňovou příchutí od polévky, přes rizoto, až po latte. Dokázala bych vyjmenovat tak 30 mých oblíbených "pumpkin spice jídel". Mamka mi teďka nedávno upekla tenhle výbornej dýňovej chleba ze špaldové mouky. Musím říct, že mi snad chutná víc než banánový (a to je fakt co říct!). Stáli byste o recept? 
Všechny citáty jsou z www.pinterest.com 

Abych to tak nějak shrnula, podzim je pro mě období odpočinku. Ani ne tak fyzickýho,  
jako spíš psychickýho. Volný čas trávim většinou v kavárnách nebo v posteli s knížkama, sluchátkama a přemýšlením. Ráda bývám o samotě a prostě si tak nějak užívám...bytí v klidu. Nohy v pod peřinou, teplý pití v ruce. 
Co máte na podzimu nejraději vy?
S láskou, V.






Share:

pátek 15. září 2017

September outfit inspiration

Je tu polovina Září. Vůbec nevim, jak je to možný, ale za týden nám oficiálně začíná podzim a já se pořád nemůžu dostat do té správné atmošky. Hlavou furt skáču ze skal do průzračného moře, papám hektolitry zmrzliny a čtu si knížku zatímco tělem zase vstávám v 6 ráno do školy a nestíhám absolutně nic. Moje nervy zažívají tenhle týden peklo, vzhledem k tomu, že jen v pondělí jsem měla asi čtyři mentalbreakdowns a teď tak nějak nevim, co mám dělat dřív. Mám fakt problém s rozvržením mého času. Moje letošní priority jsou rozhodně škola, blog a cvičení. Ale i když mám priority určený a předraženej diář koupenej, většinou stejně skončím na 3 hodiny vyvalená v posteli, kde se koukám na youtube videa tipu "jak se učit" a v hlavě si opakuji "tak za 5 min se už fakt zvedám." V minulym článku jsem mluvila o reparátu z matiky, kterej jsem (děkuji všem bohům a vesmírným silám) zvládla a postupuju do dalšího ročníku. Za rok maturuju. Jej.
Ale tak, zpátky k podzimu. Když říkám, že se nedokážu nějak dostat do té atmoféry mám na mysli hlavně módu. Nevím, co nosit, co si koupit a jaké barvy se mi vlastně libí. Rozhodla jsem se proto, že bych mohla trochu prozkoumat nějaké moje oblíbené obchody a udělat si takový malý wish list. Rovnou na začátek chci říct, že to je spíš jenom pro inspiraci a to znamená, že ne, bohužel si neplánuju v blízké době koupit 3 kabelky za nějakých 1000 euro, každopádně tohlecto imaginární nakupování mě fakt baví, tak proč si neudělat pořádnou radost aspoň virtuálně. Celkem jsem udělala 3 koláže outfitů, který se mi moc líbí a vzala bych si je na sebe. Každý je úplně jiný, ale všechny jsou tak nějak já. Nebudu to dál okecávat a jdeme na to.

1. Reddish


SVETR: H&M
KALHOTY: Replay
KŘIVÁK: Zara
BOTY: Topshop
KABELKA: Chanel- Le boy
ČEPICE: H&M
NÁUŠNICE: H&M

Miluju červenou! Ať už na jaře, v létě nebo na podzim. Červená je barva, která vás skvěle zvýrazní a podtrhne přesně ty správné věci. A v kombinaci s černou/kůží je podle mě naprosto perfektní na běžnej den nebo klidně i do školy. Červený pletený svetr, který by byl trochu oversized na podzim rozhodně potřebuju a tenhle z HMka je úplně perfektní. To samý platí o čepici, vpravo nahoře, kterou na vidím všude na instagramu už nějakej ten pátek a i když se mi nejdřív vlastně moc nelíbila, nakonec je z ní TA věc, kterou akutně potřebuju. A černý křivák s kožešinkou vevnitř sháním už tak dva roky, včera se mi o něm dokonce i zdálo. Takže, bunda  letošního podzimu je u mě jasná.

2. Think Pink


SVETR: Weekday
DŽÍNY: Topshop
BOTY: Adidas
OBAL NA MOBIL: Karl Legrfeld
BUNDA: Mango
BATOH: Herschel
Vzhledem k tomu, že začala škola i já nosim poslední dobou spíš pohodlný outfity než nějaký 
výstřednosti. Boyfriend džíny, svetr a tenisky jsou pro mě úplně nejvíc ideální kombinace a teda, tyhlety boty jsou totální must have! Co se týče batohů, tak těch nejsem úplným fanouškem. Nic méně už druhym rokem uvažuju nad tím, že se hecnu a fakt si nějakej koupím, protože s tím, jak chodím denně ověšená jak vánoční stromeček, budu mít záda jak paragraf už ve 20. 

3. Lady like

BODY: Zara
SUKNĚ: Zara
HODINKY: Daniel Wellington
KOZAČKY: Steve Madden
KOŽICH: Zara
KABELKA: Gucci
PALETKA: Urban decay
Poslední outfit je takovej nejvíc na paničku a asi i v nejvíc podzimních barvách. Kozačky nad kolena zbožňuji! Nosím je už pomalu třetím rokem, ale mám zatím jenom černé. Do těchle béžových od Stevena Maddena jsem zamilovanááá už strašně dlouho a doufám, že se mi nějak poštěstí si je letos konečně pořídit. To samý platí o kožichu a Naked Heat paletce, kterou jsem náhodou zahlídla u nějaké blogerky na instagramu a od tý doby na ní nemůžu přestat myslet. Vzhledem k tomu, že jsem spíš teplejší tip mi tyhle barvy určitě budou sedět a taky- jaké by se k podzimu hodily víc? 
Mimochodem, taky vám přijde, že je letos zatím ten nejošklivější podzim za posledních pár let? Kde je babí léto?? Od rána do večera prší a je tak 12 stupňů, což vážně jenom stupňuje počínající školní deprese. Díky bohu, že už je pátek a mě čeká i celkem zajímavej víkend o kterým vám určitě napíšu! Tak si ho taky pořádně užijte, papaaaa,
S láskou, V.




Share:

sobota 9. září 2017

Jako vystresovaná princezna

Jsou věci, které bych mohla dělat pořád. Mohla bych se celé dny válet u moře, chodit po městě a vysedávat ve všelijakých kavárnách nebo být zalezlá v křesle s dobrou knížkou, kafem a něčím sladkým. Co bych ale dělat pořád rozhodně nemohla je učit se matiku a dny trávit vzorem "učit se, jít na doučování, učit se, jít cvičit, učit se". Škoda, že jsem posledních pár týdnů neměla úplně na výběr. 
Před rokem se mi "trochu" změnil život tím, že jsem přestoupila na jinou školu, do jiné země a začala bydlet sama. Přešla jsem na takový mezinárodní gympl do Rakouska, do Linze. Celou školu mám v angličtině a německy jsem se i za rok života tady naučila maximálně tak objednat si kafe.
Asi je přirozený, že se i mě, třídní šprtce, vlezdoprdelce a chytrolínovi zhoršil průměr. A to o hodně. S českým školstvím (teď samosřejmě nemůžu mluvit, za všechny školy v ČR) se to nedá srovnávat. Nároky na studenty jsou tu stokrát vyšší a pokud si neumíte dobře zorganizovat život, všechno pořád odkládáte a prokrastinace je vaše náboženství (zkrátka a dobře jste mnou), budete mít pěkný problémy.
A tak tu sedím, papám lívance a popíjím kávu snažíc se potlačit slzy a psychické zhroucení.
Zítra dělám reparát z matiky.
Já a matika. Nejsme kámošky. Vlastně se celkem dost nesnášíme. Přísloví "přátelé si drž blízko, nepřátelé ještě blíž" mi teda rozhodně nic neříká. Zpátky na gymplu jsem byla v pohodě schopná prolézt s dvojkou. Obsah probíraných kapitol byl sotva poloviční ve srovnání s tím, co bereme tady a hlavně se dalo v klidu opisovat. Řekla bych, že jsem se na druhým stupni učila na matiku tak max. 5 krát. O tomhle se mi tu nemůže ani zdát.
Někteří z vás možná vědí, co je to IB (takový...program který studuju, dost zkráceně) a tím pádem asi taky ví, co je to za peklo. Já ho začínám oficiálně až letos, ale už i ten loňský "pre-ib" rok byl pěkně těžkej. Ve škole mi hrozně nevyhovuje, systém 4 testů za rok s tím, že se stejně každé pololetí počítá zvlášť. Takže pokud dostanete  ve druhém pololetí dvě pětky, jako já, tak i když jste v tom prvním měli trojky, děláte reparát.
Takže zítra. Nedovedu si představit, že bych měla opakovat ročník. Za a) nechci od mojí milovaný třídy, za b)nechci být ani o rok dýl v týhle škole. Přece jenom, nepotřebuju si kompletně zničit nervy a psychický zdráví  jako teenager. Proto, ať jste jakýhokoli náboženství nebo ateisté, modlete se za mě prosím.
Tenhle outfit jsem měla pár dnů zpátky, kdy mi v mém každodenním vzorci jedno "učení" vystřídala večeře a vínko s kamarádkou. Bylo to super, přišla jsem na jiný myšlenky, užila si boží jídlo a potkala pár divných lidí. Například čišník který s nám příšerně trapně flirtoval. Dávám příklad. Objednala jsem si horkou čokoládu tudíž v angličtině hot chocolate (tohle asi nikdo nevěděl co). Když jsem dopila, čišník přišel a ptá se mě
"Good?"
 "Yes, delicious." 
"But not as hot as you are right?"
Jojo. I cringe. Úplně si dovedu představit vaše obličeje. 

Tram tadadadá. Moje nový Zadig & Voltaire  boots, který si pro sebe původně koupila maminka, ale byly jí malý a tak jsem já, Popelka, dostala svoje vysněné střevíce. Bože, já je tak miluju!!

Další věc, co miluju je růžová barva. Toho jste si možná už stačili všimnout. Body se staly mojí obsesí letos v létě a výstřihy na zádech (do výstřihu na hrudníku nemám moc co dát) jsou taky pořádná srdcovka.
What am I wearing?
Top: Zara
Skirt: Zoot
Shoes: Zadig and Voltaire
Bag: Olympus
Tak, to by bylo všechno. Dneska mám poslední šanci na to, namačkat si, co nejvíc informací do hlavy, tak raději nebudu ztrácet čas. Ještě jednou vás prosím, abyste veškerou svojí energii posílali mě, protože jí vážně potřebuju. A dejte mi vědět, jak jste na tom s matikou vy? Máte nějaké tipy na to, jak se jí trochu naučit i pokud jste tak strašně nematematickej člověk jako já?
Přeju krásnej start do nového týdne!
S láskou, V.


Share:
Blog Design Created by pipdig