úterý 29. srpna 2017

Plachtíme #1

Dala jsem si dvacet. Tohle povalování začíná bejt pěkně vyčerpávající. Navíc být celý den na sluníčku a 34 stupních mi už taky pěkně leze na mozek. Probudila jsem se nevědouc, kde jsem a jaký je století. Koukám se do všech stran, všichni okolo mě spí nebo jsou někde zalezlí, kromě dětí, ty se nekonečně cákají ve vodě. Dávám si vlasy do drdolu a skáču z lodi. Potápim se do ledový vody, okolo mě hejna rybiček. Následující půl hodinu plavu s brejlema kolem pobřeží, pozoruju korály a mořský stvoření a přemýšlím.
První tři dny na moři jsou za mnou. A co si o tom myslím..no. Miluju to. Tohle není jen obyčejná, nudná dovča v all inklusive hotelu. Je to dobrodružství. Měla jsem o sobě strašný pochybnosti, když jsme naší jachtu uviděla poprvé. Myslela jsem si, že je to na mě moc…“přírodní“.  Opak je pravdou a já si tohle plachtění neskutečně zamilovala.
Celý tohle dobrodrůžo začalo v pátek 25. Srpna, když jsme po nějakých 10. Hodinách jízdy konečně dojeli do Chorvatskýho městečka Skradrin. Je to takový pidi přístavní městečko, co mě ale příjemně  překvapilo byl Lush. Hned jsem využila situace a koupila si dlouho vyhlížený lip scrub a pastu na zuby.
Došli jsme si na takovej pozdní oběd (já si dala salát s chobotnicí, mňam) a pak se celý odpoledne koupali a prostě tak nějak šmejdili v ulicích města. K večeři jsme si pak dali pizzu a docela brzo padli vyčerpáním. Druhej den jsem poslušně odstartovala asi hodinkou cvičení, jogurtem s ovocem a záchvaty smíchu s mojí ségrou.  No a  pak už jsme jeli.
Vyplouvali jsme v sobotu odpoledne z přístavu Kaštela. Je nás tu celkem 9, dvě rodinky,  z toho 4 jsou malý děti. Všechny věci jsme si vtipně odvezli v nákupních košících, naložili na jachtu a vypluli jsme. Plachtili jsme asi 2 nebo 3 hodiny, stihli jsme se i vykupčit v 70 metrové hloubce, málem ztratili pár dětí na širym moři…no prostě klasickej začátek dovolený, znáte to. K večeru jsme potom zakotvili v prvním přístavním městečku Milná. Tohle je celkem vtipný, protože na Šumavě, odkud jsme, je taky obec zvaná „Milná“, kde jsou asi 3 baráky a deset krav. Tahle Milná byla mnohem hezčí.
Ráno jsme odjížděli hrozně brzo, ještě když jsme skoro všichni (až na kapitány taťuldy samozřejmě) spali. Hrozný je, že moje kajuta je hnedka vedle motoru takže se nikdy nevyspim, protože takhle brzo vyjíždíme pokaždý.  Zapluli jsme do jedný z nejnádhernějších zátok, co si vůbec dovedu představit. Byla kousek od města Hvár a Starigrad (myslim) a líbilo se nám tu tak moc, že jsme místo plánovanýho jednoho dnu zůstali doknce dva. Navíc byla na pobřeží super restaurace, takže jsme si tam pokaždý zajeli motovym člunem na véču.
Jak jsem mluvila o té restauraci, byla tak taková moc milá paní, co nám dokonce i nakoupila. Já si první den dala smažený kalamáry s hranolkama a druhej den tagliatele s krevetama a ústřicema. 
Každý večer jsme pak lezli po těhlech solných "skalách". Poslední den byl ale pořádnej vítr a my byli rádi, že  jsme nespadli. Za fotky to ale stálo, no posudtě sami.
Tak tohle by bylo tak nějak všechno k první části fotek z dovolené. Mám jich pořád mraky a tohle nebyly zdaleka všechny, co jsem chtěla zveřejnit. Už takhle je toho ale dost, tak třeba v nějakém jiném článku. Dneska jsem vstávala v 7 a v pyžamu lozila jsem po městě hledajíc wifi, jen abych mohla publikovat a dopsat tenhle článek. Mise splněna, pokud to zrovna čtete.
S láskou, V. 

Share:

Žádné komentáře

Okomentovat

Blog Design Created by pipdig