neděle 13. srpna 2017

Jak jsme jeli na Prague Pride 2017

Celý léto jenom plánuju a plánuju. Plánuju kam pojedu zítra na výlet, co budu dělat odpoledne a kdy zajdu s kým na kafe. Rozplánovala jsem si do detailu každý týden, ale protože dezorganizovaná je moje druhý jméno, vyšla mi asi tak čtvrtka. Tohle mi ale vyšlo parádně. Naplánovala jsem si, že 12. srpna pojedu podpořit LGBT komunitu na Prague Pride. A tak jsem jela. A bylo to boží. 



Já sama jsem hetero, mám ale spoustu kamarádů, kteří nejsou a pár z nich jsou moji nejlepší. I když to vypadá, že tady u nás v Česku to mají jednoduchý, vím čím si musí denně projít a jsem strašně šťastná, že se mi naskytla možnost je nějak podpořit a třeba i trochu víc pochopit. Teď budu upřímná...i když jsem vždycky gaye, lesbičky, bisexuály a všechny na venek hrozně podporovala, uvnitř jsem pořád trochu pociťovala ten hloupej společností vypěstovanej pocit "je to divný". Pride mi tak nějak otevřela oči. To, co mě může připadat divný je pro někoho úplně přirozený. Lidem může připadat divný a něpřirozený to, že si na každým kroku něco fotím, ale nikdo mi to nezakazuje. Tak proč někomu zakazovat něco tak přirozenýho, jako je láska? Kdo jako určuje to v jaký podobě je láska správná a v jaký ne? Láska je něco, co nás má dělat šťastný a neni správný vychovávat lidi v tom, že je správná jen v určitý podobě  jinak je to nechutný, nepřirozený a "jdi se radši zabít". 
¨
Na druhou stranu chápu, že někomu nemusí být příjemný sledovat dva líbající se kluky. No dobře. Tak se otoč a odejdi. Neřeš to. Už nechci plítvat časem a energíí na věci, co se mi nelíbí nebo se kterýma nesouhlasím a ty udělej to samý, pokud máš s gayema nějakej problém. Kdyby se lidi navzájem nehejtovali a respektovali se, jak moc jednoduchý bychom to všichni měli. Přece, když si myslím, že je něco hnusný nebo hloupý nemusím to dávat nějak najevo. Tím, že LGBT lidem nadáváme, ponižujeme je apod. sobě moc nepomáháme a jim už vůbec ne. Jsou to jenom lidi, jako my všichni. 
Zároveň si rozhodně nemýslím, že sexualita člověka nějak určuje jeho hodnotu nebo povahu. Né všichni gayové jsou přátelští a skvělý a né všechny lesbičky empatický a zajímavý. Stejně jako heterouši i teplouši umí být pěkně nepříjemní. K tomuhle problému bych ale volila stejnou taktiku. Když se mi něco nelíbí, neřeším to a jdu dál. 


Asi bych úplně nekomentovala estetičnost týhle fotky, stejně jí mám z celý pride nejradši :D. Víc než milion slov..



Musím tu quotnout Natálky skvělou větu: "Dejme tomu zelenou!"


Hodím sem i můj outfit. Mám na sobě top z H&M, lacláčky z American Eagle, a čelenku, batůžek i botky ze Zary. Rtěnku jsem šlohla Naty- od Mac. 
Po asi 3 hodinách chození jsme vyčerpáním padli v Pizzerii Coloseum. Já si dala pizzu carbonara (aneb, když ty těstoviny miluješ tak moc, že si to dáš i na pizzu) a všichni jsme byli spoko.
Pride pro mě byla úžasnym zážitkem. Ukázala mi, jak skvělý je, když se lidi navzájem podporujou a jsou na sebe jenom milí a hodní. A to kompletně cizí lidi.  Skoro na všech fotkách mám ten samej výraz- "jsem vysmátá jak lečo". To jenom, protože jsem byla s kamarádama, který mám nejradši a podporovala je. Tohle celý v obklopení lidí, kteří se cítili naprosto stejně. Jedno velký duhový pozitivní odpoledne a já mám pocit, že mi nabilo záložní baterie na měsíce dopředu. Láska má strašně moc podob a určovat to, jaká je správná je hovadina. Mějme se prostě rádi. Bude nám všem fajn.
Děkuju Vám: Naty, Maty a Anisko za krásnej víkend.




Share:

Žádné komentáře

Okomentovat

Blog Design Created by pipdig